ŘÍMSKÁ POEZIE

Hymnus na Caligulu

(naškrábáno na zdi Senátu)

Bili se Římané jako kozlové
parohy bodavé a jazyk čilý
Caligula popadl kov, Dem se bíti!
vytáhl koňmo v Řím poklidný.

Mateři moje a sestři vyzáblá
Jdeme se pomlátit s krajany, do boje!
Římani útokem táhnou na Římana
V čele vřed zvaný Caligula máme.

Volek a kravka se tady dřív pásli
teďka jim ze zadku krájím šál
Marte, stůj vedle nás, Orce pod námi
V bitvě si římský lid Botičku okopal.

Caesar magnus

(hospodská odrhovačka)

Chudáček Caesar plešatou hlavu má
pod přílbu lesk apollónský ukrývá

Říká se, že nos velký taky měl
v kaťatech nadělal, kdo jej uviděl

Nese si obočí prorostlé od ucha do ucha
náhradou za vlasy? to není jen předtucha

Kdysi mi choť jeho pravila sladce,
fialový je jak kapsář v oprátce

a že když světlo se odfoukne
chroptí jak voleček v chomoutě.

Dopis císařově ženě

Messalino! Messalino!
vzývám tebe v srdce mé
protni ten cit, milená!
budiž já ti odsouzen

Messalino! Messalino!
císařova, má jediná,
mně se žití chýlí konci
jsi-li v dálce ukrytá

Messalino! Messalino!
otrok vášně jsem tvé vůli
budiž ty mně a já tobě
dojděme spol zatracení

Legio, aeterna, aeterna victrix

(římský pochod)

Legio, aeterna, aeterna victrix!
Legio, aeterna, aeterna victrix!

Verti est sua aeterni
Corda nostra solum tibi
Verti est sua aeterni
Vita nostra solum tibi

Roma, Roma, O Roma!
Legio, aeterna, aeterna victrix!
Legio, aeterna, aeterna victrix!
Legio, aeterna, aeterna victrix!
Legio, aeterna, aeterna victrix!

Pochod Římanů

Projít pole, bitvy, řeky
ryčet Římu slávu vší
kopat v dolech unaví tě
doma budem pozítří!

Ženy, víno, Bakchův kvase,
vy mi buďte věrnými
teprve až doma v Římě
staňte se mi všedními!

Domove

Domove, kdes ty, můj sladký původe,
Rodino, k tobě jsem map všech ztratil,
okénko navždy tvé vřelosti pozbude,
portálem dubovým projít svět znechutil.

Vábíš mě v náruč svou, trháš mě na kusy,
milenko tvrdých a mříži zmatených
Život jsem pro tebe trhal si od pusy,
vzpomínky bez žití pod střechou pohřbený.

Mateří stala se mně prachu cesta,
otec mě bije, vítr si říká,
milenku vybral jsem jedinou ze sta,
hvězdy si každou noc na tělo oblíká.

Měli jsme svatbu, bylo to včera,
seděli jsme spolu, zasněni.
Domove, ženou mou jsou odteď nebesa,
rodino, sbohem, jsme navěky svoji.